Dne 4. června 2020 prošlo v rámci demonstrace „Black Lives Matter“ zhruba 50 000 lidí od vídeňského MQ až na Karlsplatz. Jejich cíl? Společně se postavit proti rasismu a diskriminaci. Spouštěčem byla tehdy brutální vražda Afroameričana George Floyda policií. I v Rakousku je rasismus stále všudypřítomný. Sahá od častějších policejních kontrol přes rasistické vtipy až po vraždu. Rasismus se stále často zlehčuje, nebo dokonce normalizuje. V CBD a konopném odvětví se tento rasismus projevuje především ve formě stereotypizace a „reklamních vtipů“ na úkor těch, jejichž životní realitu to obzvlášť negativně ovlivňuje. Chápeme se jako spojenci ve všech bojích za rovnoprávnost, a proto naši platformu využíváme – také – k osvětě v tomto tématu.
Toto téma je stejně důležité, jako je široké a složité. Existuje celá řada rasistických systémů, které do sebe dodnes zapadají, a tak ztěžují život lidem BIPoC. A i když jsme se už několikrát pokusili tento příspěvek napsat a rozčlenit, je jasné, že jeden příspěvek by nikdy nemohl popsat všechny aspekty rasismu a diskriminace. Na co se však zaměřit můžeme a chceme, je rasismus a konopí a jeho souvislost s domácím CBD odvětvím.
Co mají vůbec konopí a rasismus společného?
Na první pohled nemusí být souvislost mezi konopím a rasismem vůbec tak zřejmá. Pokud se ale podíváme do amerických věznic nebo nasloucháme obětem rasově motivovaného policejního násilí, zjistíme: Je to velmi úzce propojené.
Přestože podle anonymních průzkumů konopí v Americe konzumují všechny skupiny obyvatel rovnoměrně, sedí v amerických věznicích za trestné činy související s drogami 4x více lidí BIPoC než bělochů. Jsou častěji kontrolováni policií, dostávají tvrdší tresty a umírají v důsledku smrtícího policejního násilí přibližně 3x častěji. V Rakousku se obětí policejního násilí nepřiměřeně často stávají lidé afrického původu. Opakovaně dochází k násilným útokům a častějším kontrolám osob kvůli domnělému porušení zákona o návykových látkách. Většinou toto podezření nestojí na ničem jiném než na barvě pleti dotčených.
A co přesně to má teď společného s CBD odvětvím v Rakousku?
Někteří z vás se teď možná ptají, co to všechno má společného s domácím CBD odvětvím. Uznáváme, že rakouské CBD odvětví není příčinou, proč lidé BIPoC zažívají diskriminaci. Koneckonců je mnohem mladší než rasismus v Rakousku & Německu. A přesto k tomu zčásti přispívá: CBD firmy opakovaně používají stereotypní vyobrazení lidí BIPoC k propagaci svých produktů. To je problematické, protože zobrazení lidí BIPoC v reklamě je často silně rasisticky zabarvené. Zároveň se tu ve jménu „vtipných reklamních nápadů“ vydělává na stigmatu, které zase masivně ovlivňuje životní realitu dotčených a omezuje je v jejich svobodě. Všichni neustále vnímáme, co nám reklama sděluje – i když ne vždy vědomě. V těchto případech se jasně sděluje: Lidé BIPoC užívají a prodávají konopí!
Je to přece jen vtip?
S humorem to celé má mimochodem jen málo společného – i když často slyšíme reakce jako „Ale chápejte trochu legraci!“ nebo „Já si tenhle vtip můžu dovolit, protože nejsem rasista!“. Bohužel zcela vážně: Tento druh stereotypizace stojí některé lidi život. Rasismus tedy není legrace. Pro dotčené je často obzvlášť cynické, že na těchto vtipech vydělávají lidé, kterých se to netýká. Má to dlouhou tradici říkat diskriminující věci ve jménu humoru nebo vykreslovat jako kazisvěty ty, kdo se tomu nedokážou smát.
Tady může docela pomoct zastavit se a zeptat sám/sama sebe: Připadalo by mi to tak vtipné, kdybych byl/a já tou osobou, která nemůže najít práci ani byt, protože bílá většinová společnost stejně předpokládá, že prodávám drogy? Jak bych se cítil/a, kdyby mě na cestě z práce domů opakovaně zastavovala policie – jen proto, že existuji? Nebo kdyby rodiny mých přátel jim zakazovaly se se mnou stýkat, protože bych na ně mohl/a mít špatný vliv, jen kvůli barvě mé pleti?
Bílí lidé si tyto otázky musí klást jen zřídka a tento druh negativní diskriminace téměř nezažívají. Bílí lidé také často reagují na toto téma velmi citlivě, protože si myslí, že za to přece nemohou, nebo se cítí bezmocní a tento stav vlastně ani nechtějí. Pokud se v tom poznáváte a ptáte se teď, co proti tomu můžete dělat, je to už důležitý krok:
Co můžeme všichni dělat proti rasismu?
Když uvidíte rasistickou reklamu, stěžujte si. Buď dejte přímo firmě vědět, co si myslíte, nebo si stěžujte u Rady pro reklamu. Naslouchejte dotčeným, aniž byste jim chtěli upírat jejich zkušenost. Ozvěte se, když lidé ve vašem okolí říkají rasistické věci, a zkuste vysvětlit, proč je to rasistické. Pro lidi, kteří neustále zažívají diskriminaci, je velmi namáhavé a vyčerpávající stále znovu vysvětlovat, proč je něco rasistické. Zkuste podporovat firmy lidí BIPoC a sledujte je na sociálních sítích. Vzdělávejte se v tomto tématu a využívejte obrovské množství bezplatných zdrojů na internetu. Nečekejte, že vás musí poučit dotčení, protože to „je přece v jejich zájmu“. Je v zájmu nás všech vytvořit svět, ve kterém se každý cítí bezpečně a dobře.
Tady je pár zdrojů, které máme všichni k dispozici:
Zpráva o rasismu organizace ZARA
Alice Hasters – Was weiße Menschen über Rassismus nicht hören wollen aber wissen sollten
Tupoka Ogette – Exit Racism
Obě knihy najdete také ZDARMA na Spotify!